Svet-Stranek.cz
Loutkové divadlo Jičín
SRDÍČKO

Historie souboru:Loutkové divadlo Jičín

Historie souboru

Loutkové divadlo se v Jičíně hrálo již před rokem 1900. Vlastní historie loutkového divadla Srdíčko však začíná rokem 1951, kdy se pracovníci poštovního úřadu a nadšení divadelní ochotníci Jaro Fric a Jiří Škaloud snažili obnovit staré loutkářské tradice. Díky pochopení tehdejšího ředitele jičínské pošty L. Beyvla byla od Emila Koláře zakoupena scéna, dekorace, čtrnáct loutek a další technické vybavení Uměleckého loutkového divadla Josefa Koláře. V budově poštovního úřadu byla vyčleněna místnost, ve které bylo možno zkoušet a hrát.

Prvním principálem divadla se stal Jaro Fric, technickým vedoucím Emil Kolář a správcem divadla Jiří Škaloud. Jak praví kronika: „Soubor se rozhodl jít cestou, která je jednou z nejkrásnějších, na jejímž konci je odměna vpravdě nejvzácnější – uspokojení dětského srdce a povznesení dětské duše. Od srdce nás všech, kdož hrajeme, k srdci nejposlednějšího diváka v sále bylo vždy hráno a bude hráno.“ Nebylo tedy divu, že divadélko, které v roce 1952 zahájilo svou činnost, dostalo název „SRDÍČKO“.

Kmenovým repertoárem souboru se staly klasické loutkové pohádky (Královna Pohádka, Začarovaný les, Sůl nad zlato, Perníková chaloupka, O zlaté rybce, Honza vítězí nad čarodějnicí, Bacilínek, …). Později si členové souboru troufli i na loutkovou inscenaci Jiráskovy Lucerny.

V roce 1957 se ujali vedení Srdíčka Zdena Kalábová a Jiří Škaloud a téměř zároveň se divadélko stěhuje do suterénních prostor dnešního Masarykova divadla, které si loutkáři přestavěli a upravili.  13. září 1959 zahájilo Srdíčko provoz v nových prostorách, kde sídlí dosud. Tradiční repertoár byl obohacen složitějšími pohádkami (např. Dračí komedie, O nespokojeném kohoutkovi, Ostrov splněných přání, Šuki a Muki, …) s početnějším obsazením.

V roce 1964 se Srdíčko stalo souborem Jednotného klubu pracujících v Jičíně. Pod vedením principála Jaro Frice hrálo každou sobotu od 15 hodin, a to jeden titul po dvě soboty. Za sezónu stihli loutkáři až 12 premiér. Uváděli především klasické pohádky s Kašpárkem (Kašpárkova Rozárka, Začarovaný Kašpárek, Kašpárek lékařem, Kašpárek a čert, …)

Po smrti J. Frice v roce 1972 se vedoucí souboru znovu stala Zdena Kalábová. Kromě pravidelných sobotních představení hrálo Srdíčko i pro mateřské školy a účastnilo se  přehlídek amatérských souborů, na nichž získávalo řadu ocenění a uznání.

Roku 1976 přešlo vedení Srdíčka do rukou nové členky Marie Erlebachové.  Sezóna 1977/78 proběhla ve znamení oslav 25. výročí založení Srdíčka. Slavnostní představení pohádek J. Š. Kubína s názvem Čertí hlouposti připravil Ctirad Jelínek, tehdy herec divadla Drak v Hradci Králové. Soubor hrál nadále každou sobotu, mnohá představení se opakovala pro velký zájem diváků i třikrát. S pohádkami se také vyjíždělo na letní dětské tábory v okolí Jičína a k pacientům do Lázní Železnice. Oblíbená byla i vánoční „nadílková“ představení pro děti zaměstnanců jičínských podniků.

V sezóně 1981/82 nastoupila na místo vedoucího Srdíčka Věra Holá. Soubor se snažil obohatit repertoár novými, méně známými inscenacemi (Princezna Zubejda, Krakonoš, Dvě Cecilky, Chalupník a čert, Vodníkova Hanička, Čertimlýn, …).

Na podzim roku 1983 byly po hygienické a požární revizi  prostory divadélka pro veřejnost uzavřeny. Soubor hrál v provizorních prostorách na Malém sále Kulturního domu, ale jeho aktivita postupně opadala. V dubnu 1985 se stal principálem divadélka Srdíčko Zdeněk Prokeš, počet představení i diváků však nadále klesal.

Nová historie loutkového divadla Srdíčko se odvíjí od 4. června 1993, kdy se dveře Srdíčka otevřely pro veřejnost podruhé.

Významným dnem loutkového divadla byl 10. listopad 1995. K tomuto datu se váže oslava 90. narozenin jednoho ze zakladatelů Srdíčka Emila Koláře. Jako dárek jubilantovi se uskutečnilo benefiční představení Čertí hlouposti za účasti představitelů města. Emil Kolář, který se do posledních chvil účastnil dění v divadélku, zemřel v roce 1999.

1. května 1995 se Srdíčkáři rozjeli na Moravu do Bzence, kde navázali spolupráci s tamějšími loutkáři. Soubor dvakrát vystoupil na Staroměstském náměstí v Praze: v roce 1995 na Vánočních trzích a v roce 1996 o Velikonocích. Opakovaně hrál v Libáni, Sobotce, Ostroměři, Turnově a na setkání amatérských malířů ve Studeňanech a v Libosadě. Nejvýznamnější zájezd souboru se uskutečnil v roce 1998 – tehdy vystoupilo Srdíčko s inscenací hry Dr. Faust v italském Trentu.

V září roku 2007 byl členy souboru zvolen principálem Milan Smolík. Zároveň se do Srdíčka vrací někteří dřívější členové a přicházejí i mladí lidé. Stoupá i návštěvnost představení, která jsou často vyprodána. Navazují se kontakty s dalšími divadly a soubor se často vydává na zájezdová představení.

Na podzim roku 2012 soubor oslavil 60 let svého trvání. Při této příležitosti pořádal po dobu 8 týdnů přehlídku loutkových divadel a pro své bývalé členy a přátele uspořádal společenský večer, během něhož se vrátil k začátku své existence a uvedl novou úpravu pohádkové hry Aloise Jiráska Lucerna.

návštěvníků stránky
celkem82 186
tento týden64
dnes64